Naučili se čeští politici využívat Twitter? Jsou na něm denně, nebo přidají příspěvek jen jednou za půl roku? A kdo je u svých fanoušků na Twitteru nejoblíbenější? V následující analýze se podrobně podíváme na aktivitu předsedů nejsilnějších politických stran na této sociální síti.
Nejvíce uživatelů sleduje Babiše
Pro následující analýzu jsme si zvolili předsedy deseti momentálně nejsilnějších politických stran, kterými jsou v abecedním pořádku Andrej Babiš, Ivan Bartoš, Pavel Bělobrádek, Petr Fiala, Vojtěch Filip, Miroslav Kalousek, Petr Mach, Tomio Okamura, Bohuslav Sobotka a Matěj Stropnický. Při výběru jsme se zaměřili především na jejich současnou významnost na politické scéně. Všechna následující data jsou relevantní ke dni 25. 8. 2016. Podrobný statistický přehled naleznete na konci analýzy.
Jako první z výše jmenovaných politiků si svůj vlastní účet na Twitteru založil poměrně překvapivě předseda KSČM Vojtěch Filip, a sice již na počátku roku 2011. Většina politiků se na Twitter připojila mezi lety 2012 a 2013. Toto zjištění je poměrně zajímavé z toho důvodu, že domovské politické strany výše zmíněných politiků si v drtivé většině založily účet již během roku 2009.
V otázce počtu followerů vede zcela jednoznačně předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jenž má více než desetinásobný počet followerů než jakýkoli jiný předseda, a sice 235 777. Druhého v pořadí, předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, sleduje 21 478 uživatelů. Naopak nejméně sledovaným je již výše zmíněný předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož sleduje pouhých 74 uživatelů.
Nejčastěji tweetujícím je předseda vlády Sobotka
Pro analýzu nedávné aktivity předsedů na Twitteru jsme si vybrali období mezi 1. 4. a 25. 8. 2016. Z následujícího filtru nám bohužel vypadli pánové Bartoš, Stropnický a Filip, u nichž jsme v tomto období nezaznamenali žádnou aktivitu (výjimkou je jen Ivan Bartoš, nicméně z důvodu existence jen jediného tweetu by nebyla analýza jeho profilu zcela relevantní). Zaměřili jsme se čistě na vlastní příspěvky, nikoli na retweety či přímé odpovědi. Nejčastěji tweetujícím předsedou je premiér Bohuslav Sobotka, který své followery zásobuje zhruba 3,5 tweety denně.
Z čisté zvědavosti jsme se rozhodli prozkoumat průměrnou délku jednoho příspěvku (počítali jsme délku bez vložených odkazů na jiné stránky, tj. čistě psaný text). Ta se pohybuje většinou v rozmezí 100 a 120 znaků. Jen pro informaci připomínáme, že maximální délka příspěvku na Twitteru činí 140 znaků. Jedinou větší odchylku jsme zaznamenali u Pavla Bělobrádka (zhruba 75 znaků na příspěvek) a u Tomia Okamury, který si průměrně vystačí s pouhými 45 znaky.
Nejoblíbenější příspěvky píše Kalousek
Velmi zajímavé je taktéž zjištění, nakolik dokážou politici využívat potenciál svých followerů. Za tímto účelem jsme analyzovali jejich oblíbenost. Pod oblíbeností politika na sociální síti si představujeme průměrný počet lajků a retweetů jeho příspěvků.
Jak v oblasti průměrného počtu lajků, tak i v průměrném počtu retweetů vede předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Druhé místo již tak zřejmé není, neboť z velké míry závisí na tom, jestli budeme klást větší relevanci průměrnému počtu lajků či průměrnému počtu retweetů. V prvním případě by pomyslnou druhou příčku obsadil Andrej Babiš, v tom druhém pak předseda neparlamentní Strany svobodných občanů Petr Mach.
Pro zjištění schopnosti využít potenciál sledujících osob nám poslouží následující graf.
- Nezávislou proměnnou, tedy velikost bubliny znázorňující politika, zde bude představovat celkový počet followerů.
- Závislá proměnná oblíbenosti bude vyjádřena průměrným počtem retweetů (horizontální osa) a průměrným počtem lajků (vertikální osa).
Z grafu je zřejmé, že ačkoli je Andrej Babiš absolutně nejsledovanějším politikem z našeho výběru, nedokáže svého potenciálu řádně využít. Zaostává tak třeba za M. Kalouskem, který jej předčí v průměrném počtu lajků i retweetů.
V neformálnosti vede Bělobrádek
Pro lepší názornost chování politiků na Twitteru jsme se rozhodli využít ještě jedné dodatečné metriky, a sice poměru „politických“ a „nepolitických“ tweetů. Pod pojmem nepolitický tweet si představujeme takový příspěvek, který neslouží primárně k explicitním či implicitním politickým účelům. Může se tedy jednat o příspěvky rodinného či osobního charakteru, nepolitické zápisky z cest či vzpomínkové příspěvky pro připomenutí historických událostí. Základním předpokladem je, aby z něj na první pohled nečišela jasná propagace politikovy politické aktivity či politické aktivity jeho strany, stejně jako reakce na současnou žurnalistickou scénu.
Nejneformálněji se na Twitteru chová předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. V období 1. 4. a 25. 8. 2016 jsme téměř 36 % jeho vlastních tweetů klasifikovali jako příspěvky nepolitické. Jeho protipólem je Tomio Okamura, který se naopak drží čistě politické roviny. Z jeho posledních 170 tweetů se politiky netýkal jen jediný.
Z celkového datasetu se nám současně podařil vyčíst vztah mezi oblíbeností politických a nepolitických příspěvků. K tomuto zjištění nám poslouží dva zde vyobrazené grafy. Poměrně zajímavý je rozpor mezi průměrným počtem retweetů a průměrným počtem lajků nepolitických tweetů. Zatímco v průměrném počtu retweetů jsou na tom většinově lépe politické tweety, průměrný počet lajků je zase u většiny politiků lepší v nepolitické (neformální) rovině. Data to jsou zajímavá, nicméně nikoli překvapivá. Z podstaty věci budou většinově politické příspěvky retweetovány častěji pro jejich důležitější charakter, než je tomu u příspěvků nepolitických, které ovšem dominují v průměrném počtu lajků.
Nejvíce followerů má TOP 09
Na úplný závěr se ještě podívejme na základní statistiky deseti politických stran, jejichž předsedy jsme si již představili výše. Jejich twitterové účty vznikaly mnohem dříve, většinou v průběhu roku 2009. První se svým účtem na Twitteru mohla pochlubit ČSSD společně s KDU-ČSL, a to shodně 17. 1. 2009. Výjimkou v zakládání twitterových účtů jsou strany KSČM a Úsvit – Národní Koalice, které se k této síti připojili později, podobně jako hnutí ANO a SPD, jejichž oficiální účty zatím nevznikly vůbec.
V počtu followerů jasně vedou dvě opoziční pravicové strany TOP 09 a ODS se svými 12 663 a 9 656 sledujícími. Velmi dobrého umístění dosáhli navzdory svému neparlamentnímu charakteru Piráti, Strana zelených a Strana svobodných občanů.
Statistický dataset
V poslední kapitole prezentujeme celkový námi vytvořený statistický dataset, na který jsme se v průběhu celé analýzy několikrát odvolávali. Připomínáme, že níže uvedená data jsou aktuální ke dni 25.8.2016.
