eVisions.cz

SEO pohledem předních českých specialistů

Marek Foršt

Pokud se pohybujete ve světě SEO, pak asi víte, že českou SEO komunitu netvoří jen konzultanti z oborových agentur. Velká část SEO specialistů již nějaký čas pracuje na volné noze a vybudovala si za tu dobu nepřehlédnutelný osobní brand.

Na otázky týkající se optimalizace pro vyhledávače nám odpovědělo 9 SEO specialistů, jmenovitě:

A na co konkrétně jsme se zeptali?

  1. Jak obvykle popisuješ svoji práci známým/rodině/kamarádům, kteří o SEO nic neví a ptají se, co vlastně děláš?
  2. SEO komunita je již několik let víceméně stejná a moc nových mladých SEOistů se v ní neobjevuje. Čím to je? Co může mladé lidi od SEO odrazovat?
  3. Kolik času měsíčně průměrně investuješ do vzdělávání a z jakých zdrojů čerpáš nejvíc?
  4. Jaká je Tvá nejoblíbenější metoda linkbuildingu? 
  5. Určitě jsi (stejně jako většina z nás) zažil moment, kdy Tebou vytvořená strategie nešla podle plánu a měla špatné následky. Jaké sis z toho vzal ponaučení pro příště?

1. Jak obvykle popisuješ svoji práci známým/rodině/kamarádům, kteří o SEO nic neví a ptají se, co vlastně děláš?

Dvořák Zdeněk: Pomáhám stránkám, aby přivedly co nejvíce návštěvníků z vyhledávání, které není označené jako placená reklama. To většinou stačí, aby se téma stočilo zase jinam. 🙂

Gottwald Daniel: Říkám jim, že pokud prodávají na internetu nějaké produkty nebo služby, tak dokážu jejich web zviditelnit ve vyhledávačích, zvýšit návštěvnost webu a přivést potenciální zákazníky. Pokud se dál ptají, tak jim prostě řeknu, že vím, jak Google uvažuje a co od webu očekává. Takže mu to stačí dát pěkně na podnose a on pak nemá důvod web nezobrazovat. Takže já jsem vlastně takový Google analytik Insider. 🙂

Kolčaba Martin: Snažím se to vysvětlit na nějakém jednoduchém příkladu, který si umí představit. Takže jim třeba říkám, ať si představí, že mají e-shop s fotoaparáty. V takovém případě asi chtějí být vidět ve vyhledávačích, když někdo zadá jakýkoli z tisíců dotazů souvisejících s tím, co prodávají. A protože první stránka výsledků není nafukovací, nemohou tam být všichni. No, a já dělám to, že se snažím, aby tam byli mezi svými konkurenty na co nejvíc dotazů vidět právě oni. Ne na jedno slovo, ne na deset slov, ale komplexně, napříč spektrem vyhledávaných dotazů, které nám vylezou z analýzy klíčových slov. Na obecné dotazy, na konkrétní produkty, na články/návody, videa atd. Lidé, kterým to říkám, sami používají vyhledávače a mají představu o tom, jak sami hledají, takže většinou pochopí. Není to popis ve třech slovech, ale jinak a zároveň srozumitelně to popsat neumím… 🙂

Matějka Martin: Říkám jim, že pomáhám firmám, aby byly lépe vidět na internetu. To většinou pochopí a není třeba zabíhat zbytečně do detailů. A myslím, že je to docela všeříkající o práci SEO konzultanta.

Pichlík Milan: Obvykle dvěma způsoby. Buď jsem „ten kluk od počítačů“, nebo dělám internetový marketing. Více složitě se odvážím pouze výjimečně. 🙂

Podstavec Filip: Mám to rozdělené podle toho, komu svoji práci vysvětluji:

Stýskala Tomáš: Pracuji v internetovém marketingu. Optimalizuji webové stránky, aby byly na internetu lépe vidět a propaguji firmy, kterým zvyšuji návštěvnost webových stránek.

Šimko Martin: Nejčastěji se zeptám, jestli vyhledávají na Googlu nebo Seznamu a rozlišují reklamy nahoře. Když ano, tak se snažím vysvětlit, že já jsem ten, který posouvá organické výsledky nahoru s cílem přivést co největší neplacenou relevantní návštěvnost. Rád k tomu dodávám, že nikomu nic neprodávám a netlačím, jen dávám lidem to, co sami chtějí. Pokud druhá strana nerozlišuje PPC a organic, tak jdu trochu více do šířky. Pro velkou část rodiny ale pořád zůstávám “ajťákem” 🙂

Ungr Pavel: Že pomáhám firmám být vidět na internetu – aby je zákazníci našli. Těm zkušenějším zmiňuju i internetové vyhledávače jako je Seznam a Google.

2. SEO komunita je již několik let víceméně stejná a moc nových mladých SEOistů se v ní neobjevuje. Čím to je? Co může mladé lidi od SEO odrazovat?

Zdeněk Dvořák: Mně nepřijde SEO komunita víceméně stejná. Možná ta nejvíce viditelná část ano, ale většina se určitě mění, což jsem viděl při školení v agenturách. Co vnímám, je menší produkce obsahu od SEO specialistů. Část jde na vrub pracovní zátěži, část tomu, že ne každý už potřebuje promo a zbytek přičítám relativnímu nedostatku nových témat v SEO.

Gottwald Daniel: To opravdu nevím a po pravdě to ani moc nesleduji. Je ale pravda, že jsem si zatím nevšiml nějaké nové konkurence 🙂 Možná je odrazuje to, že SEO je stále pro mnoho lidí poměrně velká neznámá a v Česku je opravdu jen málo lidí, kteří umí SEO pořádně naučit. Pokud se SEO učíte od někoho, kdo ho neumí, tak potom může být frustrující, že vaše práce nemá výsledky. Můžete z toho potom špatně vydedukovat, že SEO nefunguje a radši se jdete věnovat jinému oboru.

Kolčaba Martin: Popravdě nevím, o tom nemám přehled. Pokud je v SEO míň nových lidí než dřív, může to být způsobeno tím, že možností, čemu se v online marketingu ale i obecně věnovat, je teď víc než v minulosti. A stále přibývají. Navíc se rozpadají na dílčí specializace atd. Nemusí to tedy být tak, že od SEO něco lidi vyloženě odrazuje, ale spíš si najdou pro ně atraktivnější obory a věnují se jim. 

Matějka Martin: Dovolil bych si úplně nesouhlasit, že se neobjevují mladí SEO lidé. Můj dojem je právě opačný, že spousta mladých a někdy i nadějných lidí se v oboru objevuje. Samozřejmě jim chybějí zkušenosti, které ale musejí získat praxí. Což je v očích klientů určitý (a pochopitelný) hendikep. Jasně, dnes jsou karty nějak rozdány, ale to neznamená, že se nedají zas zamíchat. V oboru je pořád poptávka po kvalitních lidech, a co vím od kolegů, se kterými se vídám, tak jsou všichni přetížení. Je tedy i prostor pro mladé a nové lidi.

Pichlík Milan: Těžko říct. Podle mě to může být i tím, že SEO je pár let už víceméně stejné. Občas se objeví nějaká zajímavá věc, ale už to není jako dřív. Zkus se schválně zamyslet kdy naposledy si četl článek, kde sis řekl „wow, tohle jsem nevěděl“. Je to pořád to stejné. Kvalitní obsah, dobré technické SEO, rychlý web, odkazy, UX atd.

Podstavec Filip: Neřekl bych, že nepřichází nové zajímavé talenty. Dříve jsem měl stejný pocit a byl jsem z toho trochu smutný. Nicméně v poslední době se to začíná zlepšovat a začíná se ukazovat nová krev.

Třeba u vás v eVisions nebo v Medio se jich určitě pár najde. 🙂

Je ale pravda, že dlouho tomu tak nebylo i přesto, že už jsme víceméně něco jako digitální dinosauři. Čekal jsem, že nás vlna mladých talentů “přejede” už před mnoha lety.

Důvodů může být více, ale za sebe bych viděl:

Stýskala Tomáš: SEO myslím neodrazuje, ale spíše neznalost. Téměř nikdo tento obor nezná. Nikdo neví, na jakém principu funguje vyhledávač a dokud nemá někdo firmu nebo webovou stránku, kterou by potřeboval zviditelnit, tak nemá potřebu se o to zajímat. V momentě, kdy vzniká potřeba, tak začíná i zvědavost a internet je dobrým místem, kde hledat informace.

SEO zní na první pohled moc odborně, složitě až magicky. V mém dětství chtěli být všichni hasiči a policajti. Dnes už je situace jiná, už je zájem o IT i marketingové obory, které mají k SEO velice blízko a internet je běžnou součástí každé domácnosti.

Odpověď je dle mého názoru právě daná nevědomost. Když nevíte, že něco existuje, tak se o to nezajímáte. Podobně je na tom obor PPC. Lépe je na tom oblast snad jen Facebook marketingu.

Šimko Martin: Nemyslím si, že by bylo málo nových a mladých lidí, kteří dělají SEO. Když jsem na SEO akcích, tak je vidím naživo. Spíše nejdou vidět, možná si nechtějí budovat osobní brand. Druhá věc je, že internetový marketing se časem více specializuje na jednotlivé oblasti a podoblasti, takže je z tohoto pohledu rozdrobený. Zjednodušeně dřív mohl dělat člověk SEO, PPC nebo copywriting a tím to končilo. Dneska jsou specialisti na jednotlivé typy PPC kampaní, řeší se více brand apod. Trh ale roste a poměrově je podle mého (subjektivního) pocitu SEO lidí stejně.

Ungr Pavel: Je mnohem větší vstupní bariéra než dřív. Přesněji ona byla i dříve, ale moc se o tom nemluvilo. Technické nastavení, byznysové myšlení, data, kreativita a přesahy. Tohle už nezvládá každý a je to jen pro ty nejlepší :-). 

3. Kolik času měsíčně průměrně investuješ do vzdělávání a z jakých zdrojů čerpáš nejvíc?

Zdeněk Dvořák: V průměru to budou jednotky hodin, kromě situací, kdy se potřebuji naučit něco úplně nového. V linkbuildingu toho tolik není, spíš se učím věci okolo technického SEO, které mě teď dost vytěžuje.

Letos jsem se ale rozhodl proti svým zvyklostem zkusit online kurz SEO od Briana Deana z Backlinko. Stál 1000 dolarů, za které jsem si potvrdil, že toho umíme tak zhruba stejně. 🙂

Svoje zdroje sleduji na Twitteru, je jich jen pár, protože tam venku je moc balastu. Z linkbuildingu je to Jon Cooper, který se po hibernaci vrací do hry s novou agenturou a těším se, že znovu bude sdílet nápady, které stojí za to. Dobrý je taky Garrett French.

Ze SEO pak Jarda Hlavinka, který je pro mě zachytávač novinek v SERP Google. Ze zahraničí Glen Allsop a Dan Petrovic.

Spíš než na klasické vzdělávání jsem se letos zkusil zaměřit na pracovní procesy, kde pro sebe vidím větší přínos. To znamená vyladit nástroje, hledat zkratky (třeba různé konfigurace Screaming Frogu šetří hezky čas) a psát checklisty.

Gottwald Daniel: Já to nemám spočítané, snažím se vzdělávat průběžně a každý den se dozvědět něco nového. Nejvíce se stejně člověk naučí praxí, takže mně osobně nejvíce pomáhá testovat si své hypotézy na svých webech a zkoušet různé experimenty, které buď fungují, nebo ne. Na klientských webech pak už používám metody, které mám ozkoušené, že fungují. Nejvíce tedy čerpám ze své vlastní praxe a občas čerpám ze zahraničních blogů.

Kolčaba Martin: Řádově do pěti hodin měsíčně, pokud beru v potaz čistě SEO. V SEO moc nových věcí a postupů není, principy i postupy jsou už léta v jádru stejné (v jádru! Tím neříkám, že jsou úplně stejné). Co se mění a vyvíjí jsou hlavně možnosti získávání nových dat a způsoby, jak se na ně dívat, jak s nimi pracovat atd. Proto, pokud se v oboru vzdělávám, zajímají mne především články a školení zaměřené na to, jak si mohu ulehčit práci, jak mohu efektivněji udělat něco, co mi v minulosti zabralo dlouhou dobu. A samozřejmě cokoli, co mi pomůže dodat lepší výsledky. 

Ze zdrojů je to hlavně Twitter a Facebook, kam mi sítem lidí, které sleduji, projdou zajímavé články a informace z různých webů. Žádný web týkající se aktualit ohledně SEO aktivně nesleduji, tam se léta točí podobný obsah a málokdy je tam něco užitečného. A pokud se něco takového objeví, dopluje to ke mně přes Twitter, FB nebo podobnou cestou.

1-4x ročně si zajdu na nějaké školení, kde se probírá problém, který mne aktuálně zajímá. Z poslední doby to bylo třeba školení Filipa Podstavce o OpenRefine, školení Marka Prokopa o Google Data Studio, školení Pavla Ungra o analýze klíčových slov, nebo školení Pavla Mináře o G Suite. Všechna školení mi umožnila zefektivnit práci nebo si udělat pořádek v komunikaci a plánování času a investice do nich se bohatě vrátila. Zajímavá jsou také setkání SEOloger, která pořádá Pavel Ungr.

Matějka Martin: Vzdělávání v SEO je dnes takový úsměvný termín. 🙂 Nic moc nového se v oboru neděje (v porovnání s vývojem třeba v oboru PPC reklamy), principy v SEO jsou platné už řadu let a jsou poměrně dobře popsané a zmapované. Mění se dílčí věci, které se dají docela dobře sledovat skrze několik twitterových účtů. Snažím se spíš zlepšovat svůj přesah do dalších oborů, hlavně UX, které IMHO souvisí se SEO hodně…

Pichlík Milan: Ohledně SEO už je to víceméně čistě praxe. Jak jsem zmínil výše. Nějaké nové věci se již moc často nedočtu. Spíš se snažím zlepšit své procesy, co v SEO mám. Proto jsem byl například na školení Open Refine pro pokročilé atd.

Podstavec Filip: Když jsem byl ještě specialista na SEO, tak jsem vzdělávání věnoval přibližně 25 % svého času. Aktuálně s Marketing Minerem je to ještě více. Jakoukoli změnu navrhuji, je potřeba, abych znal dokonale danou problematiku.

Nestačí např. vědět, co je canonical a jak funguje. Je potřeba vědět, jak se k němu vyhledávače zachovají (udělat testy), jak řeší chybná použití, jaké dopady může mít, jestli jsou k dispozici nějaké patenty, které by popisovaly blíže jeho chování, vyzkoušet si naprogramovat vlastní zpracování a najít jejich úskalí, ….

Toto je ale zároveň ta úplně nejlepší věc na mé práci, která mě šíleně baví. 🙂

Co se týká zdrojů, které aktuálně čtu a které se mi osvědčily, tak z obecnějších jde o:

A pak určitě Twitter účty některých specialistů.

Pro pokročilejší:

Stýskala Tomáš: Dříve tomu bylo i 80 hodin měsíčně, ale postupem času je toho stále méně. Nyní to odhaduji tak 20 hodin měsíčně, ale není to moc aktivní vzdělávání. Poslední dobou investuji čas i na rozvíjení souvisejících oblastí právě v PPC a Facebook marketingu, které patří mezi oblasti, které se hodně se SEO doplňují. Nejvíce zdrojů je právě na internetu, kde čtu blogy svých kolegů, agentur. Dalším zdrojem jsou diskuze a skupiny, které jsou zaměřené na SEO a linkbuilding.

Šimko Martin: Když vezmu čistě SEO, tak dnes věnuji studiu méně času než dříve. Ale za to více cíleně. Před X lety jsem četl každý článek, co jsem našel, měl plnou RSS čtečku a trávil čtením a zkoušením několik hodin denně. Dnes mám vybraných pár zdrojů, u kterých vím, že nemlátí stále dokola prázdnou slámu, ale přinášejí nové a zajímavé pohledy na věc. Sleduji je na Twitteru a odebírám pár newsletterů, kde najdu top věci. Používám i Nuzzel.com, kde jsou pěkně seřazené novinky od lidí, které mám na Twitteru. Šetří to dost času, takže vzdělávání teď věnuji průměrně hodinku denně.

Ungr Pavel: Ty jo, odhaduju tak 30 – 50 % svého času. Základním zdrojem je pro mne bez diskuse Twitter a sledování SEO odborníků.

4. Jaká je Tvá nejoblíbenější metoda linkbuildingu? 

Zdeněk Dvořák: Není to v přesném pořadí, ale určitě tam bude Napsali o nás. Baví mě i prostá žebrota, někdy to prostě funguje. Ověřil jsem si zajímavý soutěžní model a hodně linků získám výměnou za něco (traffic, odkazy).

Gottwald Daniel: Moje nejoblíbenější metoda je napsat článek, který shrnuje všechny poznatky o daném tématu a poté aktivně oslovit blogery/influencery, že je zde tento zajímavý obsah. Metoda rozhovoru s odborníky je taky dobrá metoda, ale má spíše krátkodobý účinek. Jsem spíše zastánce komplexních článků, na které se ostatní odkazují z důvodu odbornosti daného textu. Není to nic nového, ale stále to funguje.

Kolčaba Martin: Nejvíc mne baví vymýšlet s klienty obsah, který odkazy přitáhne sám. Články, videa, cokoli. Ale to je realizovatelné v nízkých jednotkách procent případů a oborů a je spíš výjimka, když se pro to v dnešní informacemi přesycené době povede najít příležitost. Ale jak říkám, záleží na oboru. Pokud prodávám třeba ty fotoaparáty, mám asi víc příležitostí s možností většího zásahu, než když vyrábím závitové tyče.

Jinak je pro mne linkbuilding jen nutné zlo. Je sice potřebný k úspěchu klienta, ale nebaví mne ani zdaleka tak jako ostatní části SEO procesu – stavění webů, vymýšlení struktury a informační architektury tak, aby byl web průchozí pro vyhledávače, aby všechno, co je potřeba, bylo indexovatelné, aby byl web dobře použitelný pro uživatele, aby si na něm uživatel dokázal dobře vybrat atd. Proto, pokud to jen trochu jde, nechávám linkbuilding z větší části na lidech, kteří se na něj specializují a snažím se věnovat hlavně té techničtější stránce SEO s poměrně velkým přesahem do UX.

Matějka Martin: Třeba takovéhle rozhovory jsou fajn. Dá se takhle dát vědět o tom, že jste SEO konzultant, a ještě získat link. 🙂 Každopádně dobře funguje oblíbená metoda “napsali o nás”, recenze, soutěže… Je toho víc a dost záleží na oboru. Sem tam se dá link i dobře koupit, když umíte nakupovat. 🙂

Pichlík Milan: Mám dost kvalitních magazínů, takže za mě určitě nějaká 3-way výměna, anebo rozšíření starých článků na cizím webu a umístění odkazu. Nové články na cizích webech již nepublikuji. Content je drahý a radši si ho zmonetizuji u sebe.

Podstavec Filip: Unlinked brand mentions (zmínky o brandu bez odkazů). Ta se nám v Marketing Mineru poslední dobou vyplatila asi nejvíce v poměru stráveného času a přínosu. 

Sledujeme si v Marketing Mineru zmínky o našem brandu a brandech konkurence. Jakmile o nás někdo napíše a nepoužije odkaz, zkusíme se s daným člověkem zkontaktovat, aby odkaz doplnil. U konkurence zase víme, kdo o ní píše a můžeme se inspirovat.

Jsou to odkazy téměř bez práce a s výhodou toho, že navazují osobní kontakty s potenciálními klienty.

Stýskala Tomáš: Nejoblíbenější je rozhodně spolupráce s blogery, teda vlastně blogerkami. Bohužel je to možné jen u atraktivních oborů, hlavně u fashion, beauty a food. Baví mě, když se snažím vysvětlit to, že mi nejde prioritně o sdílení na Instagramu nebo Facebooku, ale jde mi hlavně o článek na blogu s odkazem na e-shop. 😊 To mi dává možnost oslovovat hlavně méně známé blogerky, které nejsou tolik „nakažené“ komercí, počtem followers a nechtějí tisíce až deseti tisíce za spolupráci. Stačí jim doslova „halenka nebo řasenka“. Na druhou stranu je stále složitější najít neznámé blogerky, když je větší soustředění právě třeba na Instagram. Blogerky jsou doslova líné tvořit obsah pro svou webovou stránku, mnohem jednodušší je „plácnout“ fotku na instáč s hashtagem. Spolupráce není zdaleka nejčastější metodou linkbuildingu, ale patří právě mezi oblíbené.

Šimko Martin: Oslovení lidí, firem, subjektů, …, které už jsou v nějakém vztahu s klientem a mají vlastní web. Může jít o dodavatelské firmy, partnery, lidi zaregistrované na fóru apod. Stačí jim napsat nebo zavolat a požádat o referenci. Tahle taktika má poměrně vysokou úspěšnost, proto ji mám rád hlavně v začátcích spolupráce.

Ungr Pavel: Link baiting. 🙂

5. Určitě jsi (stejně jako většina z nás ) zažil moment, kdy Tebou vytvořená strategie nešla podle plánu a měla špatné následky. Jaké sis z toho vzal ponaučení pro příště?

Zdeněk Dvořák: Takovou situaci si vybavuji jednu zpět v roce 2012. Dala mi povědomí, že není třeba na nic čekat a nebát se radikálně říznout do původního postupu. Tehdy to byla změna cílení z nízkonákladových taktik k těm dražším, které nás dostaly na hodnotnější weby.

Gottwald Daniel: Že bych vyloženě špatně nastavil strategii, tak na to si nevzpomínám. Ale stalo se mi, že bylo špatně nastavené očekávání klienta a zde byla má chyba v tom, že jsem dostatečně nevysvětlil, co má očekávat a v jakém horizontu. Poučil jsem se z toho tak, že klientovi nemažu med kolem pusy a snažím se velmi podrobně vysvětlovat očekávané výsledky.

Kolčaba Martin: Popravdě ani ne. Asi to pramení z toho, že se pouštím jen do věcí, kterým věřím a snažím se je dělat tak, aby pro klienta měly užitek. Jasně, ne všechno vyjde, někdy se povede pracně získat odkaz nebo vybudovat obsah, který ve výsledku nesplní to, co jsme od něj čekali atd., ale to jsou spíš dílčí problémy než selhání celé strategie. K takovým věcem samozřejmě dochází a vyhnout se jim nedá, ale že by to pro klienta mělo nějaké fatální následky a označil bych to jako že „strategie nešla podle plánu“, to ne. Prostě jsou to takové kapky v moři, a na jednu, co nic nepřinese připadá u toho samého klienta X dalších, co přinesou, tím se to vyváží. Spíš než se zvolením vhodné strategie jsem měl problémy s komunikací a dodržováním termínů, protože jsem si toho jeden (a docela dlouhý, bohužel) čas bral moc a nestíhal jsem. Z toho se snažím se poučit a brát si práci tak, aby k podobným situacím nedocházelo. Teď se snažím držet si méně klientů, a o to více se jim věnovat.

Matějka Martin: Nedělat hloupé strategie 🙂 a samozřejmě důsledně dbát na to, aby všichni v týmu věděli, co se má dělat. A hlídat si, aby se to fakt dělo. Věcí, co nevyšlo, bylo víc, a každá z nich by byla na samostatný článek. Za těch mých 15 let v oboru je statisticky nemožné, aby se povedlo úplně všechno. 🙂

Pichlík Milan: Nechci, aby to vyznělo egoisticky, ale žádný vyložený fail v SEO pro klienty jsem nezažil. Párkrát se mi stalo, že klient chtěl výsledky lepší, ale tam to také pramenilo z toho, že nechtěl například do linkbuildingu dát takový budget, co jsem mu doporučil apod. Moje strategie je taková, že se snažím pro svoje klienty dělat věci, které jsem si dlouhodobě testoval na svých vlastních webech. Možná to pramení i z toho, že se klienty snažím držet při zemi s odhady, o kolik % jim může návštěvnost webu vzrůst. Přijde mi to lepší, než slibovat vzdušné zámky.

Podstavec Filip: Jde o to, jak myslíte “Nešla podle plánu”? 🙂

Jestli tak, že se třeba zpracovala nějaká strategie a pak se neplnila nebo ji klient neplnil, tak to samozřejmě ano. V takovém případě je to smutné z obou stran – klient nedosáhne výsledků a specialista je naštvaný, že si s něčím dal práci a nakonec se nic neplní. 

Časem jsem zjistil, že mnohem raději pracuji na aktivnějších projektech, kde třeba není tolik peněz, ale zadané úkoly se zapracovávají velmi efektivně, a já tak mám radost z výstupů/výsledků, a ne ze zastrčené analýzy někde v šuplíku.

Pokud jde o to, že jsem něco navrhnul a vyloženě to poškodilo klienta, tak na to si nevzpomínám (možná někde v začátcích). Pár problémů jsem ale určitě způsobil nedostatečným zadáním, které pak kvůli tomu vývojáři pochopil špatně.

Chyby vždy byly a budou, nicméně většinou jsem se z nich snažil co nejdříve poučit a znovu je již nedělat. Strategie se nezpracovávají? Pak je na jejich výstupu něco špatně a měl by se rovnou předělat do user stories pro vývoj. Zpracoval jsem špatně zadání? Pak bych se měl pořádně podívat na práci produkťáků a inspirovat se, zajít si na školení a naučit se kvalitně zadávat user stories. Nechápu, proč jsem data vyhodnotil špatně? Pak bych si měl něco zjistit o analytice, jejím nasazení, způsobu měření a analýzy takových dat. Nechápu SCRUM, který u klienta funguje? Tak bych si o něm měl něco přečíst, snažit se být jeho součástí a jít vývoji klienta naproti, a ne tupě zadávat po e-mailu produkťákovi.

A takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho, protože těch zjištění cestou prostě potkáte hrozně moc. Důležité ale je, jak s nimi naložíte.

Stýskala Tomáš: Samotným ponaučením je právě fakt, že nikdo není neomylný a právě samotné uvědomění, že za špatné následky mám svou vinu, je ponaučením.

Šimko Martin: No jéje. 🙂 První krok je uvědomit si, že zvolená strategie opravdu nefunguje. Pak jít za klientem, na férovku to přiznat a přijít s jiným řešením a do toho se pustit. Jedna důležitá věc, kterou jsem se v oboru naučil je, že to, co mi fungovalo už 100x, nemusí po 101. zafungovat úplně stejně. Takže zásadní věc je se ohlížet zpátky, měřit a vyhodnocovat provedené aktivity a zjišťovat, jestli mě opravdu posunují směrem k cíli, nebo ne.

Ungr Pavel: Nikdy tu chybu neopakovat a okamžitě změnit postup.